STÁLÝ BŮH
Člověk se
neustále mění, což není potřeba dokazovat, zatímco Bůh se ani v nejmenším
měnit nemůže. Je Bytí samo (a oni říkají, že neexistuje!), takže má v Sobě
všechno bytí a neexistuje žádné bytí, které by mohl nabýt [navíc].
Prostřednictvím jakékoliv změny by však nabyl nějaké bytí. Proto se měnit
nemůže. Bůh napsal všechny žalmy prostřednictvím lidských nástrojů, jako byl
král David, nicméně je napsal Bůh, takže každý žalm je malým autoportrétem
neměnného Boha, který je vždy přesný, navzdory všemu zmatení lidí
v pozdějších dobách, včetně té naší. Podívejme se na žalm 77
(v moderním číslování 78), abychom viděli, co je v jádru covidového
zmatení, které se datuje k loňskému jaru. Není to komplikované.
1-4 Žalmista začíná výzvou, aby mu
posluchači věnovali pozornost. Nadcházejícímu pokolení bude vyprávět o dřívější
slávě Boží, jak o ní vyprávěly dřívější pokolení
5 On stvrdil svědectví Jákobovi a stanovil zákon Izraeli
a přikázal našim otcům, aby jej učili děti; 6 aby jej příští pokolení, děti ještě nenarozené, poznalo, a
vyprávělo jej svým dětem. 7 Aby
skládaly své naděje v Boha a nezapomínaly na Boží skutky a dodržovaly Jeho
příkazy; 8
aby nebyly jako jejich otcové, vzpurné a svéhlavé pokolení, pokolení, jehož
srdce nebylo stálé, jehož duch nebyl věrný Bohu.
9–20 Například i po všech zázracích,
jimiž Bůh vyvedl Izraelity z Egypta do zaslíbené země, jako byl například
dostatek vody pro všechen lid po úderu do suché skály, stále existovali ti,
kteří odmítali Boha poslouchat a říkali, že by je nikdy nemohl nasytit
uprostřed pouště.
21–22 Proto, když byl Hospodin plný
hněvu, vzplanul plamenem proti Jákobovi, vykypěl hněvem na Izrael; protože
neměli žádnou víru v Boha a nevěřili Jeho spásné moci.
23–29 Přesto Bůh Izraelity hojně nasytil
manou. 30 I tak dál hřešili. 31 Opět udeřil. 32 Přesto stále nevěřili. 33
Zabíjel je. 34–37 Pak se k Němu
obrátili, bylo to však neupřímné. 38–40
Bůh jim ve Své dobrotě, pamětliv slabosti lidí, odpustil, ale jak často Jej
v poušti rmoutili! 41–51 Jak
často zapomněli vše, co udělal v Egyptě, aby potrestal Egypťany i
Izraelity.
52–58 Nakonec Bůh dovedl Svůj lid do
zaslíbené země, ale i tam praktikovali modlářství. 59–64 Bůh je opět rozlícený, zavrhuje Izrael a předává jej jeho
nepřátelům . 65–66 Bůh se nechá
znovu obměkčit a tentokrát zasáhne nepřátele Izraele. 67–72 Bůh však stále miluje zvláště Judsko a dal mu velkého krále
Davida.
Kyrie Eleison
(Překlad: D. Grof)