BISKUPOVÉ
Když jsme si minulý
týden ( EC
z 25. července ) připomněli, jak přesně na situaci katolíků ve 20.
letech 21. století stále pasují poselství z díla P. Drexela Víra je větší než poslušnost ze 70. let
spojovací článek mezi papežem a kněžími, tj. na biskupy. Tato poselství jsou
velmi kritická vůči kléru, který bezprostředně po Druhém vatikánském koncilu
prakticky opustil své stádo, zvláště vůči biskupům, kteří předali svou Bohem
danou odpovědnost biskupským konferencím vytvořeným člověkem (Viz níže 5. červenec
1974. O dva roky později byl arcibiskup Lefebvre „nenáviděn a
zesměšňován“.)…
3.
prosince 1971 – Největší bolest však Mému Srdci skýtají ti, kteří by měli vést
věřící – a to jsou biskupové, kteří zmlkli, stali se lhostejnými a zbabělými.
Nejen někteří, ale mnozí z nich se obávají lidí a zbavili se strachu
z Boha. To je důvod proč mohli vlci vtrhnout do stáda a vnést takové
zmatení, zpustošení a zničení do Církve. Skutečně se pokoušejí rozbít a
roztříštit skálu Mé Církve, ale miliony
duší, nesmrtelných duší je ztra ceno. Za tyto duše
musejí odpadlí pastýři a vlažní biskupové vydat účet před Mým věčným soudem!
Kdysi jsem plakal nad Jeruzalémem, nad lidmi tohoto města a nad jeho kněžími a
veleknězi; a přesto jejich hřích nebyl tak veliký jako hřích těch, kteří dnes
v Církvi namísto toho aby byli vůdci, se stávají svůdci, namísto toho, aby
byli pastýři, se stávají zištnými lidmi, namísto toho, aby byli rádci, se
stávají zrádci. Existují však zajisté i praví pastýři duší a bdělí biskupové,
kteří pevně a s křesťanskou láskou stojí po boku Petrova nástupce.
zármutkem zprávy o kněžích, kteří opouštějí své stádo, své povolání a svůj úřad
a zapřísahá tyto uprchlíky a zbabělce, je nicméně jeho žal větší kvůli mnoha
pastýřům, kteří z moci svého úřadu a povolání mají povinnost
s jasností a pevností pomáhat hlavě, vůdci a otci všech věřících, a
respektovat jeho pokyny. Namísto toho vedou pohodlný život a kvůli lenosti a
zbabělosti zapomínají být bdělí ve svých farnostech a zapomínají se starat o
víru s velkou a pečlivou pozorností, aby se udržela kázeň a zachovala
víra.
Ano, biskupové byli povoláni a jmenováni za pastýře. Stávají se však zištnými
lidmi a vlky, protože opustili cestu věrnosti. Duše, které jim byly svěřeny,
budou proti nim jednoho dne svědčit u soudu.
duší volá k nebi. Mezitím nežádaní lidé přebírají moc v Církvi a na
setkáních a to vše se děje kvůli biskupům, kteří je nezastavují a nevytyčují
hranice.
a pravou Církev. Biskupové, kteří mají být pastýři, akceptují knihy s mylnými
tvrzeními a hereze, zatímco spisy, které říkají pravdu, jsou církevními
představiteli odmítány. Tak velikým se stalo toto zmatení!
opustili víru a dávají volnost herezím. (…) Ó, kéž by všichni tito pastýři
pochopili, jakou odpovědnost nesou a jak u nich tato odpovědnost roste,
protože ti, kteří stále věří a modlí se, již nenacházejí ochranu.
2.
července 1976 – Proč už zde nejsou strážci, kteří
chrání víru, a brání tak zabíjení duší věřících, mládeže a dětí? Ti, kteří však
stojí proti ničení víry, jsou pronásledováni a jejich vážný a těžký zármutek je
vystaven nenávisti a zesměšňování.
Kyrie Eleison
(Překlad: D. Grof)