VIGANÒ S
CARLSONEM – II
Minulý týden tento „ Komentář “ přinesl ve zkrácené podobě první část velmi zajímavého článku arcibiskupa
Vigana z loňského roku, inspirovaného vysíláním amerického novináře Tuckera
Carlsona. Carlson tvrdil, že sekulární humanismus sice prohlašuje, že odmítá
veškeré náboženství, ale činí tak pouze tím, že sám funguje jako plnohodnotná
náhražka náboženství. V této myšlence arcibiskup Carlsona podpořil, jak to může
udělat jen vynikající katolický duchovní, protože jen takový duchovní může mít
dostatečně pravdivý, vysoký a široký rozhled, aby plně pochopil, o co jde. S
tím či oním řešením , které arcibiskup navrhuje, lze nesouhlasit,
například se sedesvakantismem (pokud ho stále ještě svádí) nebo s vyhnáním autorit
v Církvi a ve státě, které zrazují lidstvo, (jak by se to dalo udělat, když
drží všechny páky moci jako nikdy předtím?). Arcibiskup se však alespoň zabývá problémem
v plném rozsahu. Kdyby jen matka Církev měla dnes tucet biskupů s jeho bystrostí
a odvahou, neměla by stejné potíže.
Shrnutí zbytku arcibiskupova článku naleznete zde:
Je znepokojivé, že mezi velký počet konvertitů
k tomuto univerzálnímu náboženství [sekulárního humanismu] můžeme počítat
i Jorgeho Bergoglia se vší zbabělostí duchovních, kteří mu zůstávají věrní.
Apostaze katolické hierarchie dosáhla bodu uctívání modly Pačamamy, která je
démonickým zosobněním ekumenického, inkluzivního a udržitelného „amazonského“
globalismu. To, čeho jsme svědky, není nic jiného než opak procesu, který vedl
k šíření křesťanství v Římské říši a ve světě, jakýsi druh odplaty
vůči Kristově Víře ze strany barbarství a pohanství. To, o co se pokusil Julián
Apostata ve 4. století, tedy o obnovu kultu pohanských bohů, dnes horlivě
uskutečňují noví apostaté, všichni sjednocení „posvátnou zuřivostí“, díky níž
jsou stejně nebezpeční, jako jsou přesvědčeni, že se jim jejich záměry podaří
uskutečnit, protože mají k dispozici nevyčerpatelné prostředky.
Toto náboženství není nic jiného než moderní realizace
Luciferova kultu. Není žádným tajemstvím, že ideologové globalistického myšlení
jsou všichni protikřesťanští a antiklerikální, výrazně nepřátelští vůči
křesťanské morálce, odporující civilizaci a kultuře, kterou Evangelium utvářelo
po dva tisíce let dějin. Všechny zásady globalistického náboženství jsou
padělanou verzí Desatera Božích přikázání, jejich zrůdným převrácením, sprostým
opakem. V praxi používají stejné prostředky, jaké používala Církev při evangelizaci,
ale s cílem zatracení duší a jejich podřízení nikoliv Božímu zákonu, ale
ďáblově tyranii pod inkviziční kontrolou Satanovy Anticírkve. V základu
toho všeho spočívá nenávist k Bohu a závist na nadpřirozenou blaženost,
kterou lidem vyhradil, když je vykoupil z hříchu Obětí kříže Svého Syna.
Nepřátelství mezi potomstvem Ženy a hada (Gen 3:15) je
teologická skutečnost, ve kterou nepřátelé Boží především věří. Jedním ze
znamení časů konce je zrušení Svaté oběti a přítomnost ohavnosti zpustošení
v chrámu (Dan 9:27). Pokusy potlačit nebo omezit tradiční mši sjednocují
hlubokou církev a hluboký stát a odkrývají v podstatě luciferský základ
obou. Vědí velmi dobře, jak nesmírné jsou milosti, které se vylévají na Církev
a na svět prostřednictvím mše, a chtějí zabránit předávání těchto milostí, aby
nepřekážely jejich plánům.
Příliš dlouho občané a věřící pasivně snášeli
rozhodnutí svých politických a náboženských vůdců tváří v tvář důkazům o jejich
zradě. Pokud ti, kteří mají ve státě a v Církvi autoritu, jednají proti
občanům a věřícím, je jejich moc uzurpovaná a jejich autorita nulová. Pokud nám
nechtějí být jako otcové, pokud nechtějí naše dobro a pokud skutečně dělají vše
pro to, aby nás zkazili na těle i na duchu, je načase je vyhnat z jejich pozic
a volat je k odpovědnosti za jejich zradu, zločiny a skandální lži.
Kyrie eleison
(Překlad: D. Grof)