Jeden čtenář těchto „Komentářů“, který zjevně není
katolíkem, se ptá, jak se jím stát. Může to být otázka, která zajímá víc čtenářů.
Kéž Bůh žehná takovým čtenářům, protože je to určitě Jeho milost, která je
ponouká, aby se vážně zajímali o připojení k jediné pravé Církvi, to znamená
k Jeho Církvi, k pravé Římskokatolické církvi. Dnes je potřeba dodat
přídomek „pravé“, protože Druhý vatikánský koncil (1962–1965) samozřejmě
vytvořil celou falešnou církev, která má vést duše do věčného pekla namísto do
věčného nebe. To dnes jen komplikuje otázku, jak se přidat k pravé Církvi.
Když o to však duše upřímně usiluje, Bůh má nespočet způsobů, jak se se vší
potřebnou pomocí k takové duši dostat navzdory všem překážkám, které ji do
cesty staví pomýlení či provinilí lidé. Ať taková duše věří, že ji chce Bůh
přivést do nebe a potřebuje jen stálou spolupráci ze strany oné duše, aby se to
povedlo.
Být katolíkem znamená usilovat o nebe, což je
nepřetržitá nadpřirozená blaženost, která svou podstatou daleko přesahuje
všechny naše přirozené schopnosti mysli a vůle jako lidských bytostí. Blaženost
spočívá v nadpřirozeném vidění Boha takového, jaký je Sám o Sobě, a ne jen
takového, jak Ho můžeme letmo nahlížet z jeho přirozených stvoření, která nás
obklopují v našem krátkém pozemském životě. Vstupem do této blaženosti je Boží
nadpřirozený dar Víry, který dalece přesahuje náš přirozený rozum. Zda od Boha
obdržím nebo neobdržím tento Jeho dar, který je základem pro věčnou spásu,
zcela závisí na Něm a ne na mě. Na druhou stranu dávné přísloví říká něco ve
smyslu, že kdokoliv činí vše, co je v jeho přirozenosti, Bůh mu neodepře
Svou (nadpřirozenou) milost. To říká zdravý rozum, ale pozor, Víra zůstává v
podstatě bezplatným Božím darem. Jakmile si uvědomím, jak nepostradatelný je
dar Víry pro spásu, mohu udělat to, že napnu všechny své síly, abych Ho v
modlitbě požádal, aby mi jej dal. (Vřele lze doporučit modlitbu růžence, i když
člověk ještě nevěří, že blahoslavená Panna Maria je a byla Matkou Boží. Ona se
pak do věci vloží…)
Mohu také použít všechny své rozumové schopnosti ke
zkoumání tří velkých tvrzení, která mohu přijmout pouhým (ale poctivým!)
lidským rozumem. Pokud tak učiním, mohou rozhodně pomoci Bohu, aby mi dal dar Víry,
ale nemohou mi samy o sobě přitáhnout Boží dar, který zůstává Jeho svobodným
darem. Jak říká napůl věřící hříšník v evangeliu: „Věřím, [Pane,] pomoz mé
nedůvěře!“ Možná nebyl teologem, ale mluvil katolicky (Mk IX, 24) Tato tři
tvrzení jsou: 1) Bůh existuje, 2) Ježíš Kristus byl a je Bohem, a 3) (pravá) Římskokatolická
církev byla založena Ježíšem Kristem.
1) Bůh existuje – nejzřetelnějším argumentem z Jeho stvoření (jakožto následku z nutné
příčiny) je argument inteligentního plánu. Inteligence je patrná všude
v Jeho stvoření, nemůže však pocházet od stvoření, které je samo o sobě
neinteligentní jako jsou zvířata, rostliny a nerosty. Stačí jeden příklad –
žádný pavouk nikdy nešlápne na lepkavé části své vlastní pavučiny. To dělají
pouze pavoukovy oběti.
2) Ježíš Kristus je a byl Bohem – během Svého života na zemi učinil nespočet zázraků,
jež může učinit jen Bůh, protože jen Tvůrce přírody může podle své vůle
přerušit normální běh přirozenosti. Vzkříšení Lazara (viz Jn XI) byl ohromný
zázrak, který se stal přímo před zraky převážně nepřátelského davu. Pozůstatky
Našeho Pána odhalující moderní vědě stopy Jeho DNA ukazují důkaz, že měl lidskou
matku, ale žádného lidského otce. Skutečně se narodil z Marie, ale byl počat z
Ducha Svatého.
3) Ježíš Kristus založil (pravou) Římskokatolickou
církev a žádnou jinou. Historie
lidstva ukazuje, že všechny ostatní „křesťanské“ denominace začaly staletí
potom, co žil na zemi (L.P. 1–33). Pokud jde o všechna nekřesťanská
náboženství, všechna popírají, že byl Bohem, Druhou osobou Nejsvětější Trojice
Otce, Syna a Ducha Svatého. Všechna taková náboženství nemohou být pravá, a
pokud jako Druhý vatikánský koncil předstírají, že i tak mohou být cestou do
nebe, opět lžou, protože nemůže existovat žádné místo pro lži v pravém
nebi pravého Boha.
Pokud si duše po zpracování těchto tří předběžných pravd
stále přeje stát se katolíkem, navštíví katolického kněze, aby ho požádala o
křest, což je běžný způsob vstupu do Církve.
Kyrie
elesion
(Překlad: D. Grof)