KLAMOUCÍ A KLAMANÍ – I
Existuje
proslulé staré latinské rčení: „Koho chtějí bohové zničit, toho nejprve
připraví o rozum.“ Díky současné mravní dekadenci a sebevražednému šílenství
Evropy víme, že Evropa přichází o rozum. Je třeba se vážně obávat, že se
nechává klamat způsobem, za nějž může vinit jenom sebe sama. A následně pomáhá
klamat celý svět. Toto je argument jistého Patricka Foye z dopisu přátelům
a účastníkům debaty z konce srpna. Všimněte si, že nijak neodkazuje na
bohy či dokonce jediného pravého Boha, což je pro moderního člověka typické.
Nic z jeho jasné analýzy současného stavu Německa (kde žije) však na
přirozené úrovni plně nadpřirozené analýze ani neodporuje.
Propána, chystá se Německo vyčerpat? Z toho, co
čtu mimo dosah amerických mainstreamových médií, se zdá, že odpověď na tuto
otázku zní: „Ano, pokud se nic nezmění, tuto zimu se vyčerpá.“ Určitě tu tahle
možnost existuje. Všechno se to odvíjí od Washingtonem podnícené války na
Ukrajině a od skutečnosti, že Německo stejně jako zbytek Evropy bylo dost
pošetilé na to, aby spolklo falešný narativ Washingtonu a následovalo své
sebezničující vedení.
Cesta k dohodnutému vypořádání s Ukrajinou
před ruskou intervencí z 24. února byla zničena, když EU a NATO,
v podstatě Německo a Francie, v roce 1999 odstoupily od Druhé minské
dohody. Tato dohoda, kterou Ukrajina podepsala a jejímiž garanty byly Francie a Německo,
by v rámci Ukrajiny poskytla jistý stupeň autonomie pro rusky hovořící
části východní Ukrajiny. Když se podíváte na současnou bitevní mapu, je to
právě tato omezená oblast, kterou teď Rusko okupuje. Je to tato oblast, která
se chtěla odtrhnout od Ukrajiny a připojit se k Ruské federaci.
Zdejší ruské obyvatelstvo žádalo Putina o pomoc již od chvíle, kdy válečná
štváčka CIA a neoconů Victoria Nulandová zorganizovala v roce 2014 převrat
v Kyjevě, který svrhnul zvolenou vládu.
Není potřeba zacházet do smutných detailů. Jde o to,
že Washington zavolal do Berlína a Paříže a řekl: Anulujte Druhou minskou
dohodu! Vyjednávání s Moskvou bylo zardoušeno. Druhá minská dohoda byla
zahozena. To přímo a logicky vedlo k válce, kterou teď máme, a k následným
drtivým sankcím vůči Rusku opět diktovaným z Washingtonu. Zdá se mi, že je
to součást plánu. Onen šašek v Londýně, Boris Johnson, podpořil Berlín a
Paříž v jejich pošetilosti. Evropská ekonomika se nyní hroutí kvůli
nedostatku energie, kterou Rusko pravidelně dodávalo. Rusko nebylo (a není)
nepřítelem Evropy. Bylo partnerem. Jakmile však Německo a Francie hodily Druhou
minskou dohodu přes palubu a nechaly Washington diktovat jim agendu, byla
Evropa odsouzena ke zkáze. Evropští vůdci zjevně neumí rozhodovat o svých
vlastních nejlepších zájmech. Je mnohem snazší přijímat příkazy
z Washingtonu.
David Stockman, v 80. letech 20. století
rozpočtový poradce prezidenta Reagana, tyto ekonomické důsledky shrnul nejlépe
ve svém příspěvku z 23. srpna pod názvem „Přichází zima“. Napsal, že ztráta ruských energetických
dodávek, kterou si Evropa sama způsobila a vyhlásil ji Washington, bude
znamenat „doslova miliony temných a mrznoucích domovů v Evropě a ceny
energií, které vystřelí až na měsíc“.
Možná věci
nebudou tak zlé, říká Foy, obojí však bylo zbytečné, válka na Ukrajině a sankce
proti Rusku, které se vrátily jako bumerang, i konečné důsledky pro celý svět.
Možná se – dochází Foy k závěru – Berlín, Paříž a Londýn staly psíčky,
kteří již nemyslí za sebe, ale hlavními lidmi, které je třeba vinit, jsou
organizátoři ve Washingtonu, kteří se do evropských záležitostí vměšují již od
konce studené války v roce 1989.
Kyrie
elesion
(Překlad: D. Grof)