FRANTIŠEK BOJUJE DÁL
Zde je
souhrn nedávného článku francouzského novináře Jeana-Marie Guénoise
z novin Le Figaro z Paříže
z Francie. Vykresluje bohužel přesvědčivý obraz toho, jak papež František
naprosto nemění kurz.
Řím je v rozvratu. Kolem Svatého stolce panuje
atmosféra vysokého napětí, která však odporuje obrazu dobré vůle, jenž se
prezentuje světu. Římskou kurii, která byla kdysi obávaná, František regulérně
obchází. V roce 2013 František spustil rozsáhlou reformu Kurie, která
vejde v platnost letos o svatodušních svátcích, kdy začne platit nová
Apoštolská konstituce Praedicate
Evangelium.
Nejdůležitější změnou je, že se všechny úřady Římské
kurie kladou na stejnou úroveň. To znamená zrušení hierarchií v rámci
vatikánských úřadů. Všechny jsou považovány za rovné. Kongregace pro nauku
Víry, která byla nejvyšším úřadem, pokud jde o vážnost a důležitost, je
odsunuta do pozice za dikasterium pro evangelizaci a jen těsně před nové
dikasterium věnující se charitě a humanitárním akcím. To je nový papežův duch –
než se bude hovořit o věrouce, musí být Církev „pastorační“ – jako když pastýř pečuje
o své stádo a ne jako když učitel ctnosti koriguje své studenty.
Dalším klíčovým bodem, který papež zavádí, je
skutečnost, že laik, muž či žena, může nyní vést vatikánský úřad. Takový úřad
byl dříve z fundamentálních teologických důvodů vztahujících se
k samotné konstituci katolické Církve vyhrazen biskupům a kardinálům. Apoštolská
konstituce také prosazuje decentralizaci. Vatikán zůstává Vatikánem, je však ve
službě biskupských konferencí, národních struktur Církve ve světě, a už nad
nimi nestojí. S výjimkou otázek „věrouky, kázně či společenství Církve“
mohou biskupské konference rozhodovat o místních záležitostech bez předkládání
Římu.
František svou reformu shrnuje jako „synodálního
ducha“. To je „demokratický“ a „kolektivní“ duch inspirovaný způsobem řízení
v pravoslavných a protestantských církvích. František chce tohoto ducha zavést
na všech úrovních katolické Církve. K tomu cíli byla spuštěna zvláštní
synoda o „synodalitě“, která se ve všech diecézích uskuteční v roce 2022.
Na klíčový post zpravodaje příští římské synody o „synodalitě“ František
jmenoval lucemburského arcibiskupa Jeana-Claudea Hollericha. Jezuita Hollerich
opakovaně hovořil ve prospěch změny církevní debaty o homosexualitě a
prohlásil, že „postoje Církve o hříšnosti homosexuálních vztahů jsou mylné“.
Slovenským
jezuitům se papež na setkání v Bratislavě svěřil, že „trpí“, když v Církvi
vidí „ideologii návratu zpět“. Byl to boj proti této „ideologii návratu zpět“,
který motivoval jeho rozhodnutí regulatorně zastavit rozvoj farností dle
tridentského ritu. „Budu takto pokračovat,“ řekl jezuitům, když hovořil proti
mladým kněžím, kteří, „jakmile jsou vysvěceni“, žádají povolení od biskupa
„sloužit v latině“. Je nutné je přimět „vrátit se na zem“.
V Římě začínají obíhat seznamy kandidátů
s šancí na zvolení papežem. Jsou to jen spekulace. Nikdy nepřispěly ke
zvolení papeže. Jedna věc je však jistá. S další skupinou kardinálů, které
František jmenuje, bude tento papež mít v příštím konkláve dvě třetiny
kardinálů, které sám vybral. To je většina potřebná k volbě nástupce.
František kontroluje vše až do posledního detailu.
Kyrie
Eleison
(Překlad: D. Grof)