KULTRUNÍ VÁLKA
V těchto
„Komentářích“ se čtenářům přinejmenším jednou vřele doporučovalo, aby četli
četné články Johna Horvata na webu organizace TFP .
Je to proto, že pro bezpočet dospělých je dnes Bůh Někým, kdo nezasluhuje
zmínku, a ve slušné společnosti by se ani neměl jmenovat. Když Horvat často
komentuje americkou politiku, činí to naopak vždy z katolické perspektivy
Všemohoucího Boha. Slovy jednoho velkého katolického myslitele 19. století,
Horvat vidí a říká, že jestliže Bůh dnes nevládne stvoření Svou přítomností,
pak mu vládne Svou nepřítomností.
Je to proto,
že Bůh stvořil svět svobodně z lásky a miluje zvláště tvora, jehož
ustanovil, aby vládnul stvoření jako Jeho zástupce. A tím tvorem je člověk,
jenž v zastoupení vládne prostřednictvím vlohy rozumu a svobodné vůle,
které jako jediný v celém Božím hmotném stvoření má. Jestliže však člověk
tuto svobodnou vůli používá k tomu, aby se od Boha odvrátil, což mu Bůh
může dovolit, pak jen Bůh plně zná to, co člověk nezná, konkrétně strašlivou
věčnost, jíž si pro sebe zasluhuje tím, že odmítá velkou Boží lásku vůči sobě.
A Bůh nemůže nechat Své milované stvoření osamocené na cestě k takové zkáze.
A to je důvod proč si moderní člověk, který od Boha utíká, nemůže pomoct
v tom, aby uznal, že Boží láska o něj stále usiluje, i když jej toto
uznání ještě více nutí od něj utíkat: „Přestaň mě milovat! Nechci Tvou lásku!“
Takto Horvat
(článek z 11. listopadu 2021) interpretuje nedávné překvapivé volby ve
státě Virginia, v nichž pravicoví Republikáni drtivě zvítězili ve všech
třech celostátních volebních kolech a překvapivě od levicových Demokratů
získali zpět Sněmovnu delegátů. Horvat říká, že zatímco „umírnění Republikáni
slíbí všechno, ale nesplní skoro nic“, byli to morální konzervativci („se svým
mocným volebním blokem pro-život“), kteří získali toto překvapivé volební
vítězství tím, že volili s ohledem na sporné morální body tzv. „kulturní
války“ – kritickou rasovou teorii,
radikální sexuální výchovu, genderovou ideologii a přístup k potratům.
Všimněte si, jak blízce tyto morální body zahrnují Všemohoucího Boha a jak Jej
urážejí. Horvat říká, že tyto body vyhrávají volby, protože pokud se dobře
prezentují, „jsou zaměřeny na hluboké problémy v nitru duší bezpočtu
Američanů“. Jinak řečeno, „kulturní válka“ formuluje debatu v pojmech toho,
co je nejhlubší a nejpravdivější v nás lidech – Boží přirozený zákon – i
když Bůh sám je sotva kdy zmiňován. Stále ještě – „Bůh žehnej Americe“.
Levičáci
však zamýšlí vyhnat Boha ze Svého stvoření. Tomu odpovídá, že nenávidí
„kulturní válku“ a chtějí, aby nikdy nebyla zmiňována, a ani aby se vznášely
body, které se jí týkají. Kulturní bojovníci, kteří to činí, jsou „ohavní“
(řekla Hillary Clintonová) a ve všepohlcující liberální kultuře nemají žádnou
legitimitu. Rozumí se samo sebou, že odporná média dělají, co mohou, aby
konzervativce zadusila a zastavila, aby tyto problémy neformulovali jako
kulturní či morální, tj. jako takové, které poukazují na Boha. Naprosto Jej
však nemohou ovládat a nemohou ovládat dokonce ani Jeho stín. Člověk zaujal
místo Boha a nic a nikdo nesmí být předkládán tak, že by člověku cokoliv
vnucoval jako objektivně správné nebo špatné. Proto kdokoliv se o to pokusí,
bude diskreditován jako „rasista“, „sexista“, „fašista“ nebo „antisemita“ nebo
nějakou jinou bigotní nálepkou nenávisti. A přesto liberálové sami sebe tak
málo znají, že fanaticky věří v legislativu „proti nenávisti“!
Horvatův
závěr je naprosto logický, a kdyby byl brán vážně, mohl by Ameriku zachránit
před zničením: „Konzervativci především
musí důvěřovat Bohu, že jim přijde na pomoc. Za fasádou tisíce potyček se
skrývá totální válka proti Bohu a Jeho řádu. Ti, kteří bojují za Jeho věc,
mohou očekávat Jeho pomoc.“ Arcibiskup Viganò poukazuje přesně na totéž.
Matko Boží, kdykoliv se modlím tvůj
nejsvětější růženec, dej mi, prosím, pochopit, že se „jen nemodlím“, ale že
dělám vše, co umím, abych ti pomohl ve tvé ohromné bitvě za spásu lidí a jejich
národů prostřednictvím tvého Božího Syna, Našeho Pána Ježíše Krista.
Kyrie Eleison
(Překlad: D. Grof)