BEETHOVENOVÝCH
250 LET
Proč mají filmy takový
vliv na lidi? Protože dokonce i katolíci mají lidskou přirozenost a lidská
přirozenost potřebuje hudbu, příběhy a obrázky. A filmy kombinuji všechny tři
tyto věci. Proto, když byl na počátku 20. století vytvořen Hollywood, nepřátelé
Boha přikročili k akci, aby se ujistili, že jej budou kontrolovat z důvodu
velkého vlivu na myšlení a srdce lidí, o němž věděli lépe než přátele Boha. Dalo
by se dokonce říct, že tito nepřátelé Hollywood vytvořili. Ať si v každém
případě katoličtí rodiče uvědomí, jak důležité je vědět a řídit to, jakou hudbu
jejich děti poslouchají, a naprosto doma zakázat hudbu džungle.
Je to těžký úkol,
protože od chvíle, kdy děti vystrčí paty z domu, budou se setkávat
s všepohlcující kulturou džungle a především tlakem džungle ze strany
svých vrstevníků. Děti musí stát na svých vlastních nohách. Rodiče musí dávat
dobrý příklad a sami neposlouchat hudbu, která je neuspořádaná, nemá formu ani
mravní hodnoty. Prvními dveřmi, kterými ďábel často vejde do duše dětí, je
špatná hudba, a další úpadek následuje. Cožpak katoličtí rodiče z užitku,
jaký Matka Církev má ze slušné hudby při mši nemohou odhadnout, jak moc užitku bude
ďábel z hudby mít, když nikdo nebude stát na stráži u vstupu do duší jejich
dětí? Hudba je jedinečným jazykem duše a má na životy lidí jedinečný vliv.
výročí narození Ludwiga van Beethovena, což připomíná hodnotu a důležitost
dobré hudby. Milovníci hudby budou nyní okamžitě protestovat, že jeho hudba je
často příliš bouřlivá a že oni sami dávají přednost dřívějším skladatelům
z klidnějších dob. Dobře. A pokud mají opravdu cit pro dřívější
skladatele, ať v každém případě svým dětem předají to, co sami mají.
Velkou výhodou Beethovena však je, že v čase (1770–1827) překlenul
Francouzskou revoluci (1789–1794), takže se narodil v době ancien régime , starého způsobu života,
ale žil svůj dospělý život v revoluční době a svá poslední léta po Vídeňském
kongresu (1815), kdy se Evropa pokoušela zkrotit uvolněné revoluční síly. Stejně
jako v Beethovenově hudbě se však tyto síly sotva podařilo zkrotit, naopak
od té doby formují svět stále víc, takže nespočet mladých dnes nemá žádný zájem
o hudbu starší, než je Beethoven, zatímco v tomto mistrovi z Bonnu
mohou jasně vycítit svůj vlastní narůstající chaos.
Přesto není
Beethovenova hudba v žádném případě pouze nebo primárně chaotická. Ještě
má v sobě starý řád, který byl při jeho formování, a to umožňuje tomuto
mohutnému hudebnímu intelektu utvářet a kontrolovat vášnivé pocity, což je
důvod, proč je Beethovenova architektonická vášeň nebo vášnivá architektura
[hudby] tak jedinečná. Obecně řečeno, mistrovská díla jeho dospělosti vyjadřují
více citu , než to činil kterýkoliv z klidnějších skladatelů před
ním, i přesto, že vyjadřují více řádu , než to činí divočejší skladatelé,
kteří přišli po něm. Stejně jako lze říct, že Shakespeare, který překlenoval
středověk a moderní dobu, dluží za své postavení světového umělce tomu, že
zkombinoval středověkou teologii a moderní psychologii, tak i Beethovenova
velikost může být připsána tomu, že zkombinoval hlavu z 18. století a
srdce z 19. století.
Napsal mnoho druhů
hudby, zejména jednu operu, dvě mše, pět klavírních koncertů, devět symfonií,
deset houslových sonát, sedmnáct smyčcových kvartetů a třicet dva klavírních
sonát, ale nejpopulárnějších a nejznámějších ze všech je nepochybně jeho devět
symfonií, kdy dal úplný orchestr a svoboda invence nejúplnější průchod jeho
géniu. Neznalému uchu mohou znít všechny symfonie stejně, ale čím více je
člověk pozná, tím obtížnější je říct, které dvě jsou si navzájem podobné.
Natolik jsou odlišné. Psané slovo neumí říct to, co říká hudba, může se jen
pokusit to popsat. Přesto se v jiném vydání těchto „Komentářů“ pokusíme
tyto symfonie popsat. Není možné nechat zahynout nedostižnou kulturu bílých evropských
mužů! Nese s sebou Boha.
Kyrie Eleison
(Překlad: D. Grof)