Loni na podzim jsem obdržel následující dopis, níže
jen mírně zkrácený, od jednoho bývalého kolegy, který je stále knězem FSSPX
(možná proto, že pro ně může být větší hrozbou zvenčí než zevnitř
Novobratrstva, dokud bude respektovat jejich autoritu). Bůh buď s biskupem
Huonderem, který zemřel po napsání následujících řádků. Člověk si může myslet,
že byl méně lstivý než darebáci, kteří ho použili jako nástroj.
Kněžské bratrstvo sv. Pia X. se z toho, jaké bylo 21
let za arcibiskupa Lefebvra (1970–1991), stalo velmi liberálním a od roku 2012
fakticky celé opustilo jím nastolený směr. Nazývat ho dnes „Novobratrstvem“
znamená pojmenovat ho v souladu s realitou. Bohužel. A myslím, že
všechny problémy tohoto „Novobratrstva“ v tuto chvíli vyvrcholily s biskupem Huonderem .
obřady. Tato skutečnost už v Novobratrstvu není vnímána jako problém.
Výzva, že by se měl nechat podmínečně přesvětit bohužel neměla žádný účinek.
Novobratrstvo opustilo klasickou církevní zásadu „tutiorismu“ , totiž že se rozhoduje pro jistě platný postup vždy,
když se vyskytne sebemenší pochybnost o platnosti přijímaných svátostí, jako je
tomu v případě biskupských svěcení Novocírkve, ne-li také kněžských svěcení .
novou mši jen polovičatě. A to stačí k tomu, aby ho velká část laiků
Novobratrstva nazývala „naším člověkem, naším biskupem“. Ve skutečnosti ale
nikdy jasně neodsoudil ani Druhý vatikánský koncil (revoluci v katolické
Církvi), ani novou mši (Lutherovu mši). Biskup Huonder jednomu člověku řekl, že
slouží novou mši důstojně, že ji vnímá jako zcela důstojnou formu mše. To jasně
ukazuje, jak chce smířit starou mši s Novocírkví, zcela v duchu papeže
Benedikta XVI., ale v naprostém rozporu se zesnulým arcibiskupem
Lefebvrem.
připouští, že má stále za úkol přivést Novobratrstvo pod Řím. Je tedy infiltrovaným agentem papeže Františka . Stejně jako papež František v průběhu tří let
(2015–2017) použil „salámovou metodu“, když legitimizoval zpovědi, sňatky a pak
svěcení u Novobratrstva, aby Novobratrstvo přitáhl do molochu Novocírkve, tak
si i biskup Huonder klade přesně stejný úkol. A stejně jako představení
Novobratrstva při oficiální legalizaci svých zpovědí, svěcení a sňatků volali směrem
k Římu: „Ó, Svatý otče, děkujeme vám!“ tak se i naši ubozí představení nyní
nechávají inspirovat biskupem Huonderem a radují se, že biskup Novocírkve našel
cestu k Novobratrstvu a tím, že žije v jednom z našich domů, se k Novobratrstvu
otevřeně připojuje jako skrytá hrozba. Jak slepými se naši představení stali.
židovském problému ve středověku. Biskup Huonder zavedl do církve ve Švýcarsku
Židovský den. Zdá se, že ani jeden z členů Novobratrstva se nezeptal, zda
biskupův vztah k Židům odpovídá tradičnímu pohledu katolické Církve na ně.
nový obřad biskupského svěcení je neplatný, mělo by to hrozivé důsledky. Od
začátku 70. let 20. století by už nebyli žádní platní kněží a biskupové. To by
znamenalo, že všechny kongregace s tradičním ritem oficiálně uznané
v rámci Novocírkve jako je Bratrstvo sv. Petra či Institut Krista Krále by
ani neměly žádné platné kněze. To by znamenalo, že pouze v Novobratrstvu
by stále ještě existovala Kristova Církev. Ani papež Benedikt XVI., ani
arcibiskup Viganó by nebyli platnými biskupy. Tyto závěry, které mají určitou
logiku, je potřeba vzít v úvahu.
Generální představený Novobratrstva, P. Pagliarani,
tuto otázku vznesl na konferenci v Écône 8. září loňského roku, ale pokud
chce být Novobratrstvo bezpodmínečně milováno a uznáváno zednářským a
modernistickým Římem, pak takovou otázku prostě nelze vznést. Proto zaujal
jasný postoj – svěcení v novém obřadu jsou platná. Může být takový
nesmírně závažný závěr pravdivý? Neustále slýcháme, že Bergoglio zamýšlí
reformovat novou mši, že v reformě reformy už nebudou konsekrační slova
pronášená nad chlebem a vínem, což by znamenalo úplný zánik mše. Mimoto jsou
dle mého názoru asi dvě ze tří nových mší již neplatné, protože kněz už nevěří
v reálnou Přítomnost Krista. Je-li však možný naprostý zánik mše, proč ne
také úplný zánik skutečně vysvěcených biskupů?
Kyrie
elesion
(Překlad: D. Grof)