Následující svědectví bývalého kněze FSSPX pochází
z roku 2013. Bylo mírně zkráceno a upraveno. Řím trvá na tom, aby FSSPX
přijalo novou mši a Druhý vatikánský koncil. Za posledních 12 let FSSPX
neustoupilo ani v jednom případě:
„Pokud jsme se jako skupina 25 dospělých a 10 dětí,
která představuje asi třetinu obvyklé farnosti FSSPX, rozhodli stát
nezávislými, není to kvůli emocím. Nejsme rozzlobení, zahořklí nebo naštvaní na
FSSPX. Neodešli jsme ani kvůli tomu, že máme rádi změnu nebo vzrušení. V
podstatě nás z FSSPX vytlačil jeho nedostatek pravdy. Nechtěli jsme přispět ke
zničení tradičního hnutí. Seriózně jsme totiž prostudovali dokumenty, které
osvětlují nedávnou krizi FSSPX, a dobrá práce „Odporu“ nám umožnila pochopit,
co se stalo. Trochu doufáme, že povzbudíme další kněze a věřící, aby učinili
totéž.
Uvědomili jsme si, že se Bratrstvo sv. Pia X.
v podstatě stalo desátou řeholní kongregací, která se přidala
ke koncilní církví. I když dohoda ještě nebyla podepsána, byl na
generální kapitule v červenci 2012 přijat princip takové dohody . Ať už
by totiž představitelé FSSPX trvali na jakýchkoliv podmínkách takové případné
dohody, rozhodli se, že Bratrstvo může od nynějška podepsat pakt s těmi, kdo
neúnavně mění katolickou Víru. Při posledních jednáních arcibiskupa Lefebvra
s kardinálem Ratzingerem, které vedly k biskupským svěcením
v červnu 1988, kardinál názorně ukázal, že Řím nemá v úmyslu udělat
cokoliv seriózního pro katolickou Tradici. Od té doby arcibiskup nikdy znovu
nejednal s římskými představiteli. Není nová mše ohavností před Bohem,
která pomáhá nesčetným duším ztratit katolickou Víru? Jak může nějaký katolík
hodný toho jména vůbec pomyslet na to, že by uzavřel dohodu se zatvrzelými obhájci
takového falšování jediné pravé a nepostradatelné Oběti našeho Pána?
Vzpomínám si, jak arcibiskup Lefebvre citoval proroka
Malachiáše, když se vyjadřoval proti nové mši: »…k vám, ó kněží, kteří
pohrdáte jménem mým! Říkáte: ´V čem jsme pohrdli tvým jménem?´ Obětujete na
oltáři mém chléb poskvrněný a říkáte: ´Čím jsme jej poskvrnili?´ Tím, že
prohlašujete stůl Hospodinův za opovržlivý! Když podáváte slepé (dobytče) v oběť,
není to nic zlého? A když obětujete kulhavé a neduživé, není to nic zlého?
Podej je svému místodržiteli, bude-li se jemu líbit, nebo prokáže-li ti svou
přízeň, praví Hospodin zástupů.« (Mal. I, 6–8)
Posláním FSSPX nikdy nebylo integrovat se do struktury
koncilní církve, aby ji „proměnilo“ zevnitř. Takovou iluzi arcibiskup Lefebvre
odsoudil po biskupském svěcení v roce 1988. Posláním Bratrstva je
vychovávat pravé katolické kněze. Tito kněží pak budou hlásat Pravdu a rázně
bojovat proti omylu bez kompromisu, „rozhovorů“, „dialogu“ a „vyjednávání“. Tato
malá legie pak bude jako maják přitahující duše dobré vůle. Současné vedení
Bratrstva potlačuje nesouhlasné postoje a vylučuje kritiky. Jediný způsob, jak
můžeme přijímat Pravdu a mluvit o ní nahlas a jasně, je oddělit se od tohoto
nového FSSPX. Buďme připraveni přinášet mnoho obětí, hodně se modleme za řešení
této krize a za to, abychom vytrvali v dobrém boji.
Můžete namítnout: Kdy nastane čas se připojit
k Římu? Jak poznáme, jestli máme dobrého papeže? Odpověď je docela prostá:
až papež veřejně odsoudí novou mši a zakáže její slavení pod trestem
exkomunikace; až veřejně odsoudí a odmítne celý Druhý vatikánský koncil a jeho
následky. Jinak řečeno, až podnikne kroky k odstranění nepořádku. A když
se zeptáme, kdy budeme moct znovu plně důvěřovat FSSPX, odpověď je stejná: až
budou sesazeni všichni vůdčí představitelé a kněží FSSPX, kteří prosazovali
novou linii; až budou náležitě odsouzeny texty kapituly z roku 2012; až
budou novým vedením očištěni věrní kněží; až bude publikována kniha o této
krizi a každoročně se bude v našich komunitách číst; až se nová generální
kapitula zřekne všech kontaktů s koncilními autoritami, dokud Řím neuklidí
svůj nepořádek. A pokud se zdá, že by tohle nikdy nemohlo nastat, jednoduše
odpovídám: No a co? Co je za problém? Dělejme prostě svou povinnost, vzdávejme
slávu Bohu a nechme Ho, aby se vypořádal s našimi bývalými kolegy, kteří jsou v
nebezpečí kompromisu. Modlíme se a obětujeme za jejich obrácení. Ale dělat
kompromisy a vystavovat se nebezpečí? Nikdy! Přesto s nimi zůstaňme spojeni v
modlitbě.“
Kyrie eleison
(Překlad: D. Grof)