Hodnota předkřesťanských klasiků v katolickém
vzdělávání je spornou otázkou. Například jeden proslulý antiliberální katolík
v latině a řečtině jsou příliš nemravní na to, aby je bylo možné použít
v katolických školách. To se však zdá přehnané. Pro účely vzdělávání na
přirozené úrovni mají latinští a řečtí klasikové příliš velkou hodnotu, než
abychom je mohli zcela zavrhnout. Řečtí a latinští klasikové jsou dílem
inteligentních a seriózních lidí, kteří hodně přemýšleli o životě a kteří z
Božího daru předkládají mnohé pravdy o životě a lidské přirozenosti. Je pravda,
že nemravnosti jsou roztroušeny všude kolem, ale nejsou středobodem, spíše
vedlejším prvkem. Vynikajícím příkladem je Vergiliův epos Aeneida, který si
zachovává tak vysokou mravní úroveň, že se na něj bral v době vrcholného
středověku hojně ohled pro jeho vznešenou životní vizi.
Stručně řečeno, křesťanská společnost je
z nadpřirozeného hlediska nadřazená společnosti starověkých klasiků, ale
tato stará klasická společnost je z přirozeného hlediska mnohem
nadřazenější degenerované moderní společnosti. Z hlediska vzdělávání je
zvláště snadné obhájit všestrannou nadřazenost latiny a řečtiny
v protikladu k vzdělávání v moderních jazycích nebo
v moderních vědách. Dobré vzdělání poskytne duši a myšlení mládeže kázeň a
zároveň kulturu pro její duši a dějiny pro její život. Samotná latina a řečtina
poskytují všechny tři tyto věci. Latina poskytuje praxi základů a řečtina
jejich teorii.
KÁZEŇ: Latina je mimořádně logický jazyk, který
vyžaduje mnoho přemýšlení, aby se rozklíčoval: podmět, sloveso, předmět atd.
Při studiu matematiky, fyziky, chemie, programování a techniky atd. také
existuje kázeň, ale vše je tam materiální, determinované, nelidské, exaktně a pyšně
odhlížející od všeho duchovního, svobodného či lidského. A to, co se mladí lidé
už nemohou naučit ve škole, od prarodičů nebo dokonce od rodičů, musí pochytit
z Hollywoodu, internetu nebo chytrého telefonu atd.. Ještě štěstí, pokud mají
alespoň jednoho sportovního trenéra, který je člověk! Jak velký vliv na dobro
může mít v duchovní pustině „vědeckého“ vzdělávání takový pouhý trenér.
KULTURA: Pokud jde o vzdělávání a formování srdcí a
duší mladých lidí (mají srdce a duše s naléhavými potřebami), pak výše
uvedené „vědy“ jsou prostě nedostačující, zatímco moderní jazyky jsou až na
druhém místě, protože celá moderna od „reformace“ a její kultura jsou více či
méně poskvrněny apostazí, válkou proti Bohu. Latinská a řecká kultura
samozřejmě nejsou prosté prvotního hříchu, jsou však zcela oproštěny od
reformace a všech jejích důsledků a představují jednodušší a čistší vizi
základů lidské přirozenosti a života. Pro mladé lidi je to skvělá pomůcka
k poznání.
DĚJINY: Latinská a řecká kultura jsou ukotvené
v dějinách celé západní civilizace, protože pro kulturu jakéhokoliv jiného
jazyka je na to už pozdě. Latina a řečtina byly dva ze tří jazyků na tabulce
přibité na Kříži Našeho Pána. Řečtina byla jazykem Nového zákona. Řím se stal
brzy centrem Církve. „Dějiny jsou učitelkou života“, říká staré moudré
přísloví. A naučit se latinsky a řecky nutně znamená naučit se něco
z řeckých a římských dějin. George Orwell v románu 1984 napsal: „Kdo
ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost.“
Kdokoliv, kdo tedy ovládá naše dnešní školy, ovládá naši budoucnost. Tito lidé
v současné době usilovně pracují na tom, aby zpochybnili latinu a řečtinu
a aby dějiny začínaly až druhou světovou válkou, která je mnohem snadněji
manipulovatelná než starověké dějiny. Co nám to říká o moderním vzdělávání? Není
dobré. Formuje ovce pro Antikrista.
Kyrie
elesion
(Překlad: D. Grof)