Posledního
dne roku 2023 pronesl jeden františkánský kněz z kapucínského kláštera v Morgonu
ve Francii kázání o nedávném dokumentu papeže Františka Fiducia supplicans
(„Prosba o důvěru“), který pohoršil duše po celém světě. Toto kázání je
pozoruhodným souhrnem toho, proč tento dokument vyvolal takové pohoršení.
Kázání je shrnuto níže a má méně než poloviční délku originálu.
V popisu o představení
Ježíška v evangeliu sv. Lukáše (II, 34) čteme, jak stařec Simeon prorokoval,
že nově narozené dítě, které mu právě položila do náručí Panna Maria, bude pro
celý svět znamením sváru. Všichni lidé Ho budou muset přijmout nebo odmítnout,
protože nemůžou zůstat neutrální. Klasickým příkladem tohoto sváru je katolický
zákon o manželství. Když katolíci kvůli slabosti tento zákon v praxi poruší,
je to samo o sobě vážné, ale jestliže tento zákon popřou jako takový, je to
duchovní hřích, který je ještě závažnější.
V tomto
ohledu papežův nedávný podpis dokumentu „Fiducia supplicans“ způsobí nevýslovnou
škodu Církvi, protože dá právo všemožným párům v současnosti žijícím ve hříchu
„prosit s důvěrou“ jakéhokoliv katolického kněze o požehnání a myslet si
tudíž, že již nežijí ve hříchu. To ohrozí jejich věčnou spásu. Cožpak byli Jan
Křtitel a Tomáš More dříve pouhými blázny, když dali své životy na obranu
Božích zákonů o manželství? Je pravda, že Náš Pán neodsoudil ženu chycenou při
cizoložství (Jn VIII, 3–11), ale ani jí nikdy nepožehnal, spíše jí řekl, aby už
nehřešila (v. 11). Dávat požehnání hříšníkům bez poučení a pokárání, je může
pouze povzbudit, aby ve svém hříchu pokračovali .
Když
vstupujeme do nového roku, musíme se modlit za všechny ty, kteří riskují, že se
stanou oběťmi tohoto strašlivého dokumentu. Za prvé, za katolické kněze ,
aby měli odvahu Jana Křtitele a Tomáše Mora, aby se postavili společnému tlaku
dnešních špatných autorit v Církvi a ve státě, které obě budou chtít kněze
přimět, aby šli s proudem dnešního bezbožného světa a opustili Boha tím,
že opustí Jeho jasný a striktní zákon o manželství. Za druhé se musíme modlit
za katolické rodiny , které se navzdory všemu snaží dodržovat Boží zákon
o manželství, zvláště za opuštěné manžele a manželky , kteří vidí, že
papež povzbuzuje ty, kteří Jeho zákon nedodržují, ale porušují. Za třetí, se
musíme modlit za duše po celém světě uražené takovým pohoršením pocházejícím
od papeže.
Každé
pohoršení je totiž tím větší, čím vyšší je autorita, od níž pochází, čím
zřejmější je nemorálnost, kterou podporuje, a čím více duší pohoršuje. Ve všech
třech ohledech je pohoršení dokumentu „Fiducia supplicans“ nezměrné. Pokud jde
o autoritu, která dává pohoršení, neexistuje na zemi žádná vyšší mravní autorita,
než je autorita (přinejmenším domnělého) Kristova náměstka, papeže. Pokud jde o
propagovanou nemorálnost, co je pro lidskou společnost elementárnější než
přirozený zákon o manželství, který posílil Kristus, ale který jasně chápou i
pohané, kteří si oškliví cizoložství a homosexualitu? A pokud jde o rozsah
pohoršených duší, která lidská společnost není podkopávána při tvorbě svých
stavebních kamenů, svých rodin, tím, že Kristův náměstek používá veškerou svou
autoritu na zemi a přikazuje Kristovým kněžím, aby žehnali hříšným duším, které
žijí v rozporu s přirozeným Božím zákonem o manželství?
Člověk
přemýšlí nad tím, jestli se kdy v celé dvoutisícileté historii Církve
vyskytlo takové pohoršení. Musíme se modlit i za papeže Bergoglia, aby spasil
svou duši – právě teď je ve velkém nebezpečí.
A nakonec se
musíme modlit nikoliv pro Našeho Božského Pána, ale k Němu, abychom mu
poděkovali za to, že na Sebe vzal naši záchranu před ničivým hříchem, který
kolem nás páchají zejména hříšní duchovní. Jen On za nás Svému Otci zaplatil
dluh za naše hříchy, který by byl jinak nesplatitelný. Jen On pro nás otevírá brány
nebe, které by byly jinak zavřené. Jen On nám umožňuje zpívat na konci mše
nikoliv „Miserere“, ale „Te Deum Laudamus“ – chválíme Tě, Bože, za Tvou
moudrost, že jsi umožnil, aby hřích a smrt byly přemoženy Tvým vlastním
utrpením. Prosíme Tě jen o milost vytrvalosti až do konce.
Kyrie
elesion
(Překlad: D. Grof)