FEDERÁLNÍ REZERVNÍ SYSTÉM – I
Staré
přísloví říká: „Poznej svého nepřítele.“ A skutečně, jak jinak lze vyhrát
válku? Ať už se to katolíkům líbí nebo ne, jsou na frontové linii neochabující
války mezi Bohem a ďáblem o věčnou spásu nebo zatracení nesmrtelných duší.
V této válce jsou však peníze hlavním nástrojem ďábla ke svádění a
korumpování lidí. Ať mají katolíci prospěch z této historie centrální
banky USA do roku 1913: „L´emprise de l´oligarchie bancaire sur les USA“,
autora J.P. le Perliera (jeune-nation.com).
Americká válka za nezávislost nebyla o tarifech. Byla
to válka za nezávislost na bankéřích bez státní příslušnosti, kteří vládli
v Londýně a měli v úmyslu podobným způsobem ovládat a vydírat i
tuto americkou kolonii. A tak tito bankéři přiměli anglický parlament vydat
zákon, který kolonistům ukládal nahradit jejich svobodně vydávané peníze
půjčkami od bank na úrok. „Za jeden
rok,“ řekl Benjamin Franklin, „bylo období prosperity nahrazeno takovou
hospodářskou depresí, že ulice kolonie byly přeplněny nezaměstnanými.“ To vedlo
k deklaraci nezávislosti v roce 1776 a následné válce.
První starostí amerických zákonodárců bylo napsat do
ústavy, že „Kongres si vyhrazuje právo vytvářet oběživo a regulovat jeho
hodnotu.“ Bankéři se však nevzdali a v roce 1791 se jim od Kongresu
podařilo vymoct vytvoření centrální banky podle anglického vzoru na prozatímním
základě na dvacet let. Prezident James Madison tuto centrální banku v roce
1811 odmítl obnovit, znovu však byla vnucena od roku 1816 na 20 let.
V roce 1837 její obnovení odmítl prezident Andrew Jackson, který byl vůči
nadvládě mezinárodních financí nad Spojenými státy stejně nepřátelský jako jeho
předchůdci.
Takřka o půl století později zašel Abraham Lincoln
dále, když vytvořil národní oběživo „green-back“, které bylo mimo kontrolu
bankovní oligarchie. Když byl Lincoln znovu zvolen v roce 1864, oznámil,
že prvním cílem po občanské válce bude ukončení vlivu finanční oligarchie
v USA. Válka skončila 9. dubna 1865. Lincoln byl zavražděn 14. dubna.
Andrew Johnson, Lincolnův nástupce, vydal nařízení o stažení národního oběživa
z oběhu, což proběhlo během několika let.
Následný krok k centralizovanému bankovnictví byl
proveden velice postupně a pomocí předstírání. Jméno „centrální banka“ bylo
vynecháno a v roce 1913 byl schválen zákon o „Federálním rezervním
systému“. Charles A. Lindbergh prohlásil: „Tímto zákonem se páchá nejhorší
legislativní zločin všech dob: Když prezident podepíše tento zákon, bude legalizována neviditelná vláda peněžní
moci .“ Válka o nezávislost však byla zamýšlena k osvobození USA od
finanční oligarchie, která byla [předtím] vnucena Anglii. Sto třicet sedm let
intrikování nakonec londýnským bankéřům umožnilo znovu si přisvojit držení
bývalé americké kolonie. Díky vytvoření Federálního rezervního systému byl rok
1913 rokem definitivního podrobení Američanů finančnímu diktátu, proti němuž
v roce 1776 revoltovali.
Prezident John F. Kennedy, stejně jako sto let před
ním Lincoln, podstoupil riziko, že bude odporovat téže finanční moci tím, že
nařídí vydávání oběživa garantovaného americkým státem, aniž by procházelo
Federálním rezervním systémem. Toto nařízení neslo datum 4. června 1963. O
šest měsíců později byl Kennedy zavražděn. Co mají Lincoln a Kennedy
společného? V obou případech jejich nástupci okamžitě zastavili vydávání
peněz prostřednictvím Ministerstva financí USA a obnovili tuto výsadu pro
finanční oligarchii.
Kyrie
Eleison
(Překlad: D. Grof)