– 6 TVRZENÍ
Z úvodu knihy
Jeana Madirana Hereze 20. století ,
který jsme stručně představili v „Komentáři“
č. 690 před osmi týdny, si čtenáři mohou pamatovat Madiranovo odmítnutí dotčené
hereze jako „noci, prázdnoty a nicoty“. Tato hereze nicméně měla po Druhém
vatikánském koncilu až do dnes drtivou sílu ničit katolickou Víru, liturgii,
Církev a duše, jaké byly před koncilem, a tak Madiran podává svým čtenářům
výčet této „nicoty“. Tento výčet představuje v části III, IV a V své
knihy, kde analyzuje sedm hlavních tvrzení této hereze, která vytřídil dle
spisů biskupa Schmitta, jemuž Madiran připisuje to, že na tuto ničivou nicotu
nového koncilního náboženství obrátil pozornost. Zde je popořadě tučně všech
sedm tvrzení následovaných stručným souhrnem Madiranových komentářů.
1
Dnešní měnící se svět vyvolává změnu v samotném konceptu spásy, kterou
přinesl Kristus,
2
a ukazuje se, že představa Církve o Božím plánu nebyla doposud dostatečně
evangelická.
3
Víra naslouchá světu.
4
Socializace je nejen nevyhnutelnou skutečností světových dějin, ale je také
milostí.
5
Žádná doba před tou naší nikdy nebyla schopná lépe pochopit evangelijní ideál
bratrství v praxi.
6
Ve světě obráceném k budoucnosti získává křesťanská naděje svůj plný
význam.
7
Přirozený zákon je vyjádřením kolektivního vědomí lidstva.
(Toto sedmé tvrzení je tak ničivé, že si pro něj Madiran vyhradil celou část
V.)
1
První dvě tvrzení již Madiran analyzoval v předešlé části své knihy, takže
k prvnímu tvrzení (T1) zde pouze dodává, že je to nutný a postačující
princip celého nového náboženství. Lze to shrnout takto: jako je katolicismus
„úplná Tradice“, tak je modernismus „úplná změna“.
2
T2 začíná vysvětlovat T1, tj. začíná specifikovat, jaká změna je
potřeba. Stejně jako mnohé systémy od protestantismu, které protestují proti
katolicismu, se [Schmitt] proti Církvi falešně odvolává na Evangelium.
3
T3 objasňuje, že T1 a T2 změnila to, čemu mají věřící od nynějška věřit: tak, jak
katolíci věřili v Boha, protože je Bůh, nyní mají věřit ve svět, protože
je to svět.
4
A věřit v moderní svět znamená věřit v jeho velké hnutí socializace
neboli kolektivismu, tj. komunismu, protože toto hnutí je nejen nevyhnutelné,
ale je také náboženskou milostí (!).
5
Jinak řečeno, „Kristova spása“ (T1) a „Boží plán“ (T2) se staly jen slovy,
udržovanými jako relikt minulosti, ale s vyprázdněným veškerým
nadpřirozeným významem a realitou.
6
Stejně tak všechna nadpřirozená naděje a usilování o Boží nebe jsou vyprázdněné
a lépe naplněné v modernitě. Protože nikdy ve všech předešlých 20
stoletích křesťanských dějin křesťané tak dobře nechápali křesťanskou naději,
jako my, lidé dneška, kteří všichni směřujeme kupředu ke krásnému novému
světovému řádu (!).
Madiranův závěrečný
komentář říká, abychom si všimli, jak spolu všech šest tvrzení, která ze spisů biskupa
Schmitta vybral, souvisí. A tak je T1 odrazovým můstkem všech šesti. Ale proč
tato mánie za změnu, která je tak zřejmá i u moderních politiků? Protože před
moderní dobou bylo vše založeno na Bohu a obracelo se k Němu. Nyní však
člověk odmítá Boha. Proto se vše musí změnit, (T2) s člověkem
v centru a (T3) s lidským světem jako celkovou perspektivou. Toto
umístění člověka do středu (T4) nelze zvrátit, ale (T4) je tak dobré jako
náboženství a (T5) a lidé nikdy nebyli lépe uzpůsobení než dnes, aby do středu
umístili člověka (T6), a aby vzhlíželi k budoucnosti lidstva. Sladění
tohoto systému s komunismem je jasné díky eliminaci Boha a zbožštění
člověka. Bude ještě jasnější díky (T7) eliminaci přírody a přirozeného zákona.
Letní nepokoje v USA byly právě o konečné eliminaci všemohoucího Boha.
Pane, smiluj se nad námi!
Kyrie Eleison
(Překlad: D. Grof)