VIGANÒ
ODPOVÍDÁ
V srpnu napsal
jeden novinář z LifeSiteNew s
arcibiskupu Viganòvi, který se skrývá v Itálii, kvůli článku týkajícímu se
každodenního života katolíků, kteří si chtějí zachovat Víru v dnešním
světě. Název zněl Otázky pro Vigana: Jeho
Excelence má pravdu ohledně Druhého vatikánského koncilu. Co si však myslí, že
by měli katolíci udělat nyní? Arcibiskup začal svou odpověď z 1. září
ujištěním Stephena Kokxe, že rád odpoví na tyto otázky, protože se týkají
„záležitostí, které jsou pro věřící velmi důležité“. Arcibiskupova odpověď je
zde shrnuta níže, přičemž na jejím konci autor tohoto „Komentáře“ zvlášť
vyzvedne jeden bod.
Kokx se arcibiskupa
zeptal: „Kdo patří do katolické Církve a kdo se od ní oddělil?“ Arcibiskup
odpověděl, že každý, kdo předkládá jakékoliv naředěné koncilní nauky,
nejspíš nemůže být katolíkem. Katolíkem nemůže být ani nikdo, kdo takové nauky přijímá
a ví, že jsou v rozporu s neměnnou naukou Církve. Na druhou
stranu, jestliže je člověk pokřtěný, sám sebe považuje za katolíka a uznává
katolickou hierarchii, neznamená to nutně, že přijímá koncilní nauku nebo lne
ke koncilní skupině, o níž ví, že je v rozporu s katolickou Tradicí.
Ani není nutně mimo Církev. Dokonce ale i držitelé úřadu, kteří mají autoritu
uvnitř Církve, jsou pochybně katolickými, jestliže přijímají koncilní nauku a
vědí, že je v rozporu s katolickou Tradicí. Mají v Církvi
autoritu, ale nemůžou ji uplatňovat. Jen autorita, kterou konciliaristé mají,
je opravňuje prohlašovat, že jsou katolíky, a nikoliv jen členy nějaké sekty.
A proto tradiční
katolíci patří do Církve a modernisté nikoliv. Navíc laici věrní Tradici často
mohou a musí vyhledávat kněze, společenství a instituty, které jsou podobně
věrné Tradici, zvláště při celebrování mše. V tomto ohledu mají klerici
méně svobody než laici, protože patří do hierarchie, která obvykle vyžaduje
poslušnost, mají však totéž právo a povinnost praktikovat svou Víru , tu Víru ,
která odůvodňuje a vyžaduje, aby užívali starý mešní ritus. Všimněte si, že má-li
Církev znovu povstat z rozličných hrůz Novocírkve, věrnost pravých věřících,
kteří jsou pronásledováni, je potřeba uvnitř Církev, aby byl poražen
modernismus.
Tím, že arcibiskup
Lefebvre zůstal uvnitř Církve, byl vzorem věrnosti, která je pronásledována.
Jeho Bratrstvo sv. Pia X. bylo pro modernisty stálou výčitkou a bylo mu
umožněno přežít díky biskupským svěcením z roku 1988, aby mohla být pravá
mše nakonec znovu osvobozena a Druhý vatikánský koncil se mohl zostudit. Biskup
Tissier de Mallerais má pravdu, že v tuto chvíli jsou pod jednou střechou
pravá Církev i falešná „církev“, tato střecha je však katolická, takže patří
pravé Církvi, zatímco koncilní církev není ničím jiným než vetřelcem. Musíme
doufat a modlit se, aby se mnoho nyní spících pastýřů probudilo a pochopilo, že
jsou klamáni.
Je výsadou se podílet
na tomto nutném boji za Našeho Pána a Jeho Matku, a tím pomoct oživit čest,
věrnost a heroismus. Skrze svátost biřmování jsme vojáky Krista a křesťané se
musí účastnit ve velkých bitvách jdoucích jedna za druhou na obranu pravdivého,
dobrého a krásného. Vzdorujme modernistům pomocí Pravdy a křesťanské lásky.
Vinu nesou ti, kteří praktikují modernismus, nikoliv my, kteří jej odsuzujeme!
Ať laici za každou cenu navštěvují mše, které nepohoršují, ale sytí
jejich Víru. Bůh nám dá zpět pravé pastýře a nevěrní pastýři vyhynou. Ať laici vyhledávají
dobré kněze, obnovují křesťanskou lásku, vyhýbají se rozdělení a revoltě,
poskytují rady uctivě a nezpochybňují církevní autoritu, ale to jak je
zneužívána. Bůh neopomene odměnit naši věrnost a obnovit Svou Církev a získá
povolání z rodin, které si udržely Víru. Všechny závažné problémy jsou
lidské problémy. Všechny lidské problémy mají katolické řešení.
A ten bod, který chci
vyzvednout? Všimněte si, jak tento arcibiskup vše poměřuje Pravdou a Vírou.
Kyrie Eleison
(Překlad: D. Grof)