Feminizace
mužů a maskulinizace žen, tak rozšířená v dnešním ubohém světě, je tak univerzálním
a radikálním převratem pro lidskou přirozenost, že by bylo třeba mnoha vydání
těchto jednostránkových „Komentářů“, abychom ho dobře popsali. Propaganda ve
prospěch této specifické války proti lidem je však všude kolem nás tak
intenzivní, že zdravý rozum potřebuje veškerou pomoc, které se mu může dostat. Možná
je potřeba ještě alespoň jedno další vydání tohoto „Komentáře“, aby čtenářům
pomohlo zasadit tento problém do rámce, v němž má být zasazen –
v Bohu.
Neboť, jak
už řada čtenářů možná pochopila, v tom spočívá nejdůležitější bod ze všech
k rozluštění toho, jak může celý svět upadnout do takového šílenství,
jakým je feminismus a antimaskulinismus. Jestliže Bůh existuje a jestliže je to
On, kdo stvořil všechna stvoření, duchovní i hmotná, pak samozřejmě stvořil člověka
jako muže a ženu, aby žili na Zemi jako všichni ostatní hmotní živočichové, ale
s duchovní duší, s rozumem a svobodnou vůlí, na rozdíl od všech čistě
hmotných živočichů, aby on i ona mohli odpovědět na Jeho stvořitelskou lásku a
zasloužili si podíl na Jeho věčné blaženosti. Lidé nejsou určeni pro nic
menšího, než je věčnost.
Muž i žena
tedy před Bohem mají stejný osud v nebi a stejnou duchovní
důstojnost, ale pro náš krátký život na Zemi Bůh neurčil rovnost mezi
mužem a ženou, ale vzájemně se doplňující role, aby vytvořil rodiny, které jsou
malými společnostmi, jež nevyžadují rovnost, ale hlavu, která má autoritu vést
a rozhodovat za celou rodinu. A dary hlavy dává obecně mužům, zatímco ženám
to obvykle kompenzuje dary srdce , jimiž šíří lásku a štěstí v celé
rodině. Pozemská a dočasná nerovnost žen má tedy vést k věčné rovnosti
v nebi.
Představte
si však, že lidé v celosvětovém měřítku vyškrtnou Boha ze svého života. Už
neexistuje Stvořitel, už neexistuje Tvůrce lidského života a přirozenosti, už
neexistuje věčnost ani věčný život. Jsme náhodnými výtvory „evoluce“, která se
nestará o plánování, osud ani věčnost. Lidstvo se prostřednictvím křesťanství
od Krista dozvědělo vše o důstojnosti a rovnosti všech lidí a toto dědictví
dalo lidem silný smysl pro vlastní hodnotu. To se jim líbilo a nechtějí se toho
vzdát. Ale bez Boha to nemá žádnou podporu z minulosti ani záruku pro
budoucnost. Proto se musí rovnost
Božího rozměru vtěsnat do tohoto malého života lidských rozměrů , do nějž se
nemůže vměstnat o nic lépe, než se litr tekutiny může vměstnat do půllitrové
láhve. Z toho plyne nespokojenost moderního života v nejrůznějších
ohledech. Lidé bez Boha, ale dříve zbožní, chtějí Boží plody, ale bez kořenů.
To nemůže fungovat. Nebude to fungovat. Lidé však trvají na tom, že se budou
snažit o to, aby to fungovalo, namísto toho, aby návratem k Bohu žili
tento život podle Božích podmínek, a ne podle svých. Ve skutečnosti si volí
peklo a mění tento svět na předsíň pekla.
Zde je silný
argument pro Boží existenci. Kdyby to, že Ho lidstvo vyškrtne, jak to dnes činí,
mohlo učinit všechny trvale šťastnými a prosperujícími, mohlo by to potvrdit,
že člověk nepochází od Boha a není určen k tomu, aby k Němu šel.
Naopak, jestliže jsou dnešní lidé v hloubi duše neklidní a nespokojení,
jak naznačují jejich politici, kteří neustále slibují změny v té či oné
podobě, ale vždy jen změny, nesvědčí to o tom, že lidé nejsou určeni jen pro
liberalismus a materialismus nebo pro svobodu od Desatera a pro nekontrolovanou
honbu za penězi? Kdyby se lidem podařilo dosáhnout úspěchu liberalismu a
materialismu, pak bychom si museli zoufat nad lidským životem. Jak už to tak bývá,
lidský život musí být něčím víc, než jen tím, co je „odporné, ubohé, hrubé a
krátké“ (řečeno slovy Thomase Hobbese, 1588–1679), a tak je zoufalý stav lidí
všude kolem nás dokonce znamením naděje!
Feministé a
antimaskulinisté jsou niternými válečníky ve velké válce proti Bohu. Ale
nezvítězí!
Kyrie eleison
(Překlad: D. Grof)