Asi před třemi týdny, 13. června, se na jednom rádiu
v USA objevila děsivá reportáž o posledních přípravách Ruska na světovou
jadernou válku. Reportáž může, ale nemusí být přesná, to tento „Komentář“ nedokáže
říct, ale rozhodně odpovídá současné situaci, jak ji známe. V tuto chvíli
nezáleží ani tak na přesnosti těch či oněch detailů, jako spíše na tom, abychom
v nich jako v celku viděli ruku všemohoucího Boha, který svobodně dopouští, aby
se lidé navzájem trestali vzájemným vyvražďováním v obrovském měřítku, aby
alespoň menšina z nich přijala Jeho pozvání do nebe, místo aby všichni toto
pozvání odmítli a dali přednost peklu. V chronologickém pořadí uvádíme
následující podrobnosti:
1) Konec května – Rusko oznamuje cvičení taktických
jaderných zbraní (krátkého doletu).
2) Počátek června – Rusko začíná toto cvičení ve svém
Jižním vojenském okruhu.
3) Kolem 3. června vysílá Rusko do Atlantského oceánu
jedenáct ponorek s jadernými raketami.
4) Kolem 6. června Rusko vysílá do Tichého oceánu
dalších dvacet sedm ponorek s jadernými raketami.
5) Kolem 11. června Rusko rozšiřuje vnitrozemské
jaderné cvičení krátkého doletu na Leningradský vojenský okruh v okolí
Petrohradu, čímž pokrývá celou ruskou západní frontu a dostává se na dostřel
sil NATO a členských zemí NATO.
6) 12. června Rusko překvapivě rozmísťuje v okolí
Moskvy, Petrohradu a svých raketových sil s raketami dlouhého doletu svůj
nejnovější systém protivzdušné obrany S-500 „Prometheus“, který je nejlepší na
světě, ale jehož rozmístění se očekávalo až za půl roku. Ve skutečnosti se
totiž ani netušilo, že existuje masová výroba nezbytná k tomu, aby mohl být tak
brzy nasazen a připraven k akci v tak velkém počtu.
Reportáž v rádiu končila tím, že „vše nasvědčuje
tomu, že Rusko je nyní plně připraveno provést první jaderný úder a úspěšně se
ubránit před protiúderem. Jediná věc, kterou Rusové ještě neudělali, je
vyhlášení všeobecné válečné mobilizace veškerého obyvatelstva a zahájení
přesunu lidí do protiatomových krytů. Všechno ostatní už je hotovo.“
Na základě všech těchto podrobností lze dojít
k závěru, že Rusko chce světovou válku. Určitě tomu tak ale není. Putin
nikdy nechtěl vpadnout na Ukrajinu. Jeho cílem vždy bylo pouze denacifikovat a
demilitarizovat Ukrajinu, aby jí zabránil stát se hrozbou pro samotné přežití
Ruska, protože její blízkost k Rusku by mohla sloužit jako základna pro
nepřátele Ruska, kteří mohou zaútočit na Moskvu například raketami krátkého
doletu. Putin v roce 2022 vpadl na Ukrajinu s malými silami v naději, že to
bude stačit, aby Ukrajinci pochopili, že to s jednáním o dohodě myslí vážně.
Ukrajinský prezident Zelenskyj však byl v roce 2014 dosazen k moci
lidmi, kteří prakticky ovládají západní mocnosti, zejména USA, a kteří chtějí
třetí světovou válku , protože doufají, že tím bude dokončena jejich
nadvláda nad světem, o níž jsou přesvědčeni, že jim náleží, a o níž sní již dva
tisíce let.
Boris Johnson, premiér Anglie, jako jedna z jejich loutek
přesvědčil Zelenského, aby nevyjednával, ale bojoval dál, a od té doby tedy
Ukrajinci vedou tuto zástupnou válku za Západ a doposud ztratili více než půl
milionů mrtvých a jejich země je fakticky zničená. A protože většina západních
médií je samozřejmě ovládána týmiž lidmi, jsme bombardováni neustálou
propagandou, že za válku na Ukrajině může jen Putin, že byl v roce 2022
agresorem, že bude agresorem, až vypukne třetí světová válka a tak dále.
Putin však dost možná nechce světovou válku. Naopak se
možná bude držet rady prezidenta USA Trumana (1949–1953): „Mluvte tiše, ale
mějte u sebe velkou hůl.“ Možná stále doufá, že Západ bude brát tyto přípravy
na válku dostatečně vážně a zvítězí rozumnější rady. Bohužel se to v tuto
chvíli zdá nepravděpodobné. „Koho chtějí bohové zničit, toho nejprve připraví o
rozum.“
Kyrie eleison
(Překlad: D. Grof)